Helfenburg, 17.7. 2011

Jelikož nám dnes přálo počasí, vydali jsme se na výlet na Helfenburg. Helfenburg je zřícenina hradu asi 5,5 km od Bavorova. Nachází se na skalnatém vrchu Malošín v nadmořské výšce 683 m. Na hrad se dostaneme po asfaltové 1 kilomtr dlouhé cestě do kopce. 

Hrad Helfenburg postavili v roce 1355 Rožmberkové na ochranu nedalekého města Bavorov. Koncem 16. století se už uvádeň jako pustý. 

Dominantou stavby byla a je válcová obranná věž s dobrým výhledem do okolí. Kromě ní se dochovaly do současnosti pozůstatky palácových zdí, část předhradí a opevnění. Hrad je stále zpevňován a udržován. Z věže je vidět daleko na Šumavu či Temelín. 

 Trocnov, 16.7. 2011

Dnes jsme navštívila Trocnov. Trocnov je rodištěm Jana Žižky z Trocnova, velkého vojevůdce a významného představitele husitského hnutí. Areál se nachází uprostřed lesů poblíž vsi Trocnova asi 14 km jihovýchodně od Českých Budějovic. Na místě Žižkova rodiště byl vybudován památník v roce 1960, který byl vyhlášen národní kulturní památkou. Areál zahrnuje Žižkovu kamennou sochu, Muzeum husitského revolučního hnutí a tzv. Žižkův kámen. 

Na tomto místě stával Žižkův dvorec. Původně zemnský, později selský statek, který měl obytné stavení o dvou místnostech, z nichž menší  (levá) s otevřeným ohništěm sloužila jako kuchyně, větší (pravá) s krbem byla vyhrazena k obývání. Vchod na jihozápadní straně chránilo kryt předpraží, západně od stavení byly zjištěny stopy hospodářských objektů. Podél celé severní strany dvorce byl dlážděny dvůr, který se mírně svažoval k okraji rybníka, v místě dnešní louky. Dvorec existoval od 2. poloviny XIV, do počátku XVII. století. 

Pomník Jana Žižky.

Podle starobylé pověsti se narodil Jan Žižka na tomto místě pod dubem, který tu stál až do XVII. století. V roce 1682 dal probošt borovanského kláštera postavit na tomto míste kapli ke cti Jana Křtitele. Lid ji však nazýval kaplí Žižkovou a uctíval dále toto místo jako místo Žižkova narození, proto dal probošt před r. 1700 dub porazit, jeho větve oklestit a spálit. 

Rybník Žižkovec, založený v 17. století a rybník Grandlový. 

Na tomto místě stával druhý trocnovský dvorec, původně  majetem Mikše, považovaného za strýce Jana Žižky. Dvorec měl obytné stavení se světnicí, komorou, kuchyní a sklepem. Západně od něho byla na dlážděném dvoře pec, severně byla hospodářský stavba s obydlím pro čeleď a při jižním okraji dvorce byůa studna. tento dvorec existoval od konce XIV. do počátku XVII. století. 

Studna dvorce je hluboká 9 metrů. 

 Praha, Nový svět, 11.8. 2012

Dnes jsme se rozhodli na romantickou procházku Novým světem. Nový svět se nachází na pražských Hradčanech poblíž někdejších městských hradeb. Jedná se o velice malebné zákoutí s křivolakými uličkami a malými obytnými domečky, které se nachází stranou od hlavního turistického ruchu. Jedná se o bývalé hradčanské předměstí, které vzniklo někdy v polovině 14. století na staré cestě směrek ke Střešovicím. V roce 1360 bylo na podkladě rozhodnutí císaře Karla IV. začleněno k Hradčanům v tehdy nově vznikajícím městském opevnění. 

Cestu jsme započali na Loretánském náměstí, kde se nachází kostel Narození Páně zvaný také Pražská Loreta. Stavba kostela začala v roce 1626, výstavu financovala hraběnka Kateřina z Lobkovic. V loretánském domku je uvnitř pravděpodobně několik trámů a cihel, které pocházejí z italské Lorety. Zvonkohra se poprvé rozezněla 15. srpna 1695 a vsoučasnosti se do jejich tónů můžeme zaposlouchat téměř každou hodinu. 

Ke zvonkohře se píše pověst - "Kdysi dávno žila v malém domku na Novém Měste chuička vdova, která měla hodně dětí. Bylo pří jich tolik, kolik bylo Loretánských zvonků, tedy 28. Jediným majetkem vdovy byla šňůrka stříbrných penízků. Jednoho dne udeřil v Praze mor a chudé vdově umíralo jedno dítě za druhým. Chudá vdova vždy ze šňůrky vyjmula jeden peníz a nechala umírajícímu dítěti v Loretě zazvonit. Tak ji zemřelo i poslední dítě a vdova vydala poslední stříbrný peníz. Za několik dnů sama taky onemocněla morem a když umírala, posteskla si, že ji nikdo nedá zazvonit na poslední cestu. A v tom se samy rozezněly zvony a hrály překrásnou melodii. 

Od Lorety jsme pokračovali kolem Ministerstva zahraničních věd, přes Černínskou ulici. Tady jsme procházeli kolem starých hradeb do uličky Nový Svět. Samotná uliška Nový Svět je dnes něco jako porminentní adresa, ale původně bývala útočištěm pro chudé. Snad právě proto, že zde bydlela chudina, mají zlato alespoň v názvu - dům U Zlaté hrušky, U Zlatého hroznu, U Zlaté hvězdy. 

Když jsme procházeli uličkou Nový Svět, narazili jsme na malý domek U Zlatého noha. Visí na něm cedule, která připomíná, že zde žil dánský hvězdář a matematik Tycho de Brahe. Není to však pravda, Tycho přebýval o kus dál, v míste, kde je dnes Gymnázium Jana Kelpera.

Odtud jsme pokračovali Kanovnickou ulicí kolem Martinického paláce na Hradčanské náměstí. Tady jsme si prohlédli Schwarzenberský palác též Lobkovický palác, který je postaven v renesančním stylu a vedle něj stojící Salmovský palác. Salmovský palác je velká klasicistní budova palácového typu. Původně se mělo jednat o luxusní bytový dům. 

Z Hradčanského náměstí jsme pak seběhli zámecké schody a nechali se unášet krásnou Kampou. 

Naší poslední zastávkou byl můstek přes Čertovku u Velkopřevorského mlýna. Můstek vede z Hroznové ulice na Kampě k Velkopřevorskému náměstí. Jde o dvouobloukový most, který je dlouhý 20,5 metrů a široký 4,3 metrů. U Velkopřevorského mlýna je nejstarším z můstků přes Čertovku.

Na kovové mřížce tohoto mostu se přenesla tradice z italského Milvijskémo mostu, kde podle tradice zahynul sv. Valentýn, podle knihy "Chci tě" spisovatele Federica Moccia.  Milenci napíší na zámek svá jména, zamknou ho ke sloupku a klíček hodí do řeky. 

I my jsme se tak nechali unést touto tradicí a svou lásku jsme zpečetili uzamčením zámku na mostě.