Hosín, 29.11. 2012

Dnes jsme se rozhodli vydat se na pěší výlet do Hosína. Hosín je obec v Jihočeskm kraji, ležící 7km severně od Českých Budějovic.

První zmínka o názvu Hosín je z roku 1262 a týká se lesa. O vsi pochází zmínka až z roku 1330. Hosín po staletí náležel k původně královskému panství Hluboká, jehož posledními feudálními držiteli byli od roku 1661 Schwarzenbergové.

Cestou jsme prošli obcí Hrdějovice, které leží 5km severně od Českých Budějovic. Na území této obce je doloženo pravěké osídlení z doby knovízské kultury (doba bronzová). První písemná zmínka pochází z roku 1350.

Když jsme se vyšplhali na kopec blížící se k obci Hosín, byl odtud nádherný výhled až na Budějovice.

Po dlouhé cestě jsme konečně stanuli před naším cílem. Obec Hosín nás vítal.

Naším hlavním cílem výletu byl Hosínský kostel sv.apoštolů Petra a Pavla. Původní kostelík byl postaven v románském slohu v době mezi druhou pol. 11. století a koncem století následujícího. Nedostatečná kapacita objektu vedla ve 13.století k vybudování nového, raně gotického chrámu. Svatý kostelík však nezanikl, neboť byl do novostavby začleněn jako sakristie, která se později, někdy kolem roku 1340, dočkala hodnotné freskové výzdoby.

Pseudorománský kostel, postavená ze žulových šamotových cihel a z kamene, není orientován presbytářem k východu, jako je tomu u většiny chrámových staveb, ale na jih. Má půdorys rovnoramenného kříže se třemi apsidami v závěru. Na východě přiléhá ke kněžišti sakristie. Západní průčelí kostela je tvořeno otevřenou předsíní, vyzdobenou erby někdejších hosínkých vrchností.

Chrámová věž má čtvercový půdorys a z roku křížení lodí se vypíná do výšky 36 metrů. Tato chrámová stavba, která se hrdě vypíná nad Českobudějovickou pánví, dotváří specifickou atmosféru tohoto sakrálního prostoru.

Nádherná stavba. Pokud pojedete kolem, doporučujeme navštívit.

 Bůškův hamr, 8.7. 2012

Bůškův hamr je jeden z mála funkčních hamrů u nás. Tato historická technická památka se nachází asi 1 km jihozápadně od Trhových Svinů, jižně od Českých Budějovic. 

Hamr byl postaven v roce 1780 hamerníkem Mlezivou na místě původního mlýna na kostní moučku. Roku 1820 hamr zakoupia rodian Bůšků. Pracovali zde asi do 50. let 20. století.  

 Slavonice, 5.11. 2011

Slavonice, někdy přezdívané "malá Telč" je město v okrese Jindřichlv hradec na česko-moravsko-dolnorakouském pomezí. První zmínka o tomto městě pochází už z roku 1260. Původní strážní osada, založená asi ve 12. století na středověké zemské stezce spojující Prahu s Vídní, patřila do majetku pánů z Hradce. Ve 14. století se osada díky velkolepé stavbě proměnila ve město.  

Během třicetileté války bylo město vypleněno švédskými vojsky. Navíc v roce 1680-1681 postihl slavonické obyvatele mor. 

Ve Slavonicích je možné spatřit zbytky městského opevnění, kde se dochovala podstatná část parkánové hradby, zejména na severní a východní straně města. 

V severním, východním a jižním nároží parkánové hradby se zachovaly tři rohové bašty. V severním úseku se zachovaly také zbytky hranolové věže (za domy čp. 502 a 503) a půlválcové bašty (za domem čp 487). 

Cestou ze Slavonic jsme samozřejmě nesměli opomenout navštívit pevnostní areál Slavonice. Areál opevnění Slavonice je ukázkou části obranné pevnostní linie Československé republiky budované v letech 1935-1938. Je tvořen jedenácti objekty vz. 37 (typy A, C a D) a jedním vz. 36-C, zrekonstruovaných do původní podoby, včetně pěti, které jsou veřejnosti přístupné. Jedná se o významnou vojenskotechnickou památku a nejlepší expozici týkající se lehkého opevnní vz. 37 v ČR. 

Areál se nachází 2 km západně os Slavonic směrem na Staré Město pod Landštenem a je tvořen objekty prvního i druhého sledu.