Salzburg, 17.12. 2011

Salzburg jsme navštívili ve dnech vánočních. Výpravu jsme započali u zámku Mirabell. Zámek byl postavený v roce 1606, kdy ho nechal postavit arcibiskup pro svou milenku s níž měl 15 dětí. Zámek po ní nechal pojmenovat Altenai, což ihned změnil jeho nástupce arcibiskup Mirabell. K zámku také patří zahrady, které nabízejí barokní atmosféru. Po celý rok zde kvete 100.000 květin vytvářejících se sochami, fontánami a labyrinty dokonalé místo odpočinku. Veškeré sochy v parku vycházejí z antické mytologie. 

Problém první - zapomněla jsem doma fotoaparát, respektive ten jsem měla, ale baterka zůstala doma v nabíječce :-D. Veškeré fotky tak pochází z mobilního telefonu.

Od zámku Mirabell jsme se vydali přes řeku Salzach. Na mostě visely zámky zamilovaných lidí, které mají stvrzovat jejich lásku. 

Odtud jsme pokračovali do ulice Getreidegasse. Jde o hlavní nákupní třídu v Salzburgu. V této ulici také stojí Mozartův dům, dům č. 9. 

V roce 1884 si cukrářský mistr Paul Fürst otevřel po svém příchodu do Salzburgu obchod v Brodgasse č. 13. Roku 1890 poprvé nabídl svým zákazníkům Mozartovy bonbony, které později po rozšíření výroby přejmenoval na Moraztovy koule. Mozartovy koule se v cukrárně Fürst vyrábějí podle původního receptu a původním způsobem, tedy ručně. Po výrobě se koule zabalí do stříbrno-modrého staniolu. 

Odtud jsme se prokličkovali uličkami až k Salzburger Dom (Salzburský Dóm), který se nachází přímo v srdci starého města. Jde o římskokatolickou katedrálu sv. Ruperta a Virgilia. Před katedrálou bývají na náměstí vánoční trhy. 

Přímo za katedrálou stojí snad nejznámější ze salzburských památek, pevnost Hohensalzburg. Pevnost byla vybudována v roce 1077 arcibiskupem Gebgardem. Jedná se o největší a nejlépe zachovalý komplex ve střední Evropě. Od roku 1892 je v provozu ozubnicová dráha s níž se pohodlně dostanete na vrchol, pokud se vám nechtějí šlapat schody nahoru. 

Historie této přes 900 let staré stavbu sahá až do dob bojů o investituru - rozpor mezi mocí církevní a světskou a konflikty uvnitř křesťanského hnutí. Pevnost sloužila jako obranný hradní komplex a dočasná rezidence knížecích arcibiskupů, sloužila také jako kasárna a věznice. 

Nejvyšší budovou pevnosti je hradní palác, který se nazývá Hoher Stock. Válcová věž na její pravé straně je Glockenturm (zvonová věž). Úplně vpravo zakončuje hradbu věž Reckturm, ta dnes slouží jako vyhlídková věž. Na levé straně končí hradba válcovou věží s názvem Trompeterturm. Mezi ní a budovou Hoher Stocker vyčnívá kostel sv. Jiří. Nalevo a napravo pod hradbami se nalézají dvě vystupující opevněné plošiny, které sloužily jako bašty (vlevo Feuerbastei, vpravo Hasenbastei). 

Při pohledu k severu se pod hradbami pevnosti po obou stranách řeky Salzach rozprostírá historická část Salzburgu. Na bližším levém břehu je to větší část Starého města s domem sv. Ruperta v popředí a na pravém břehu jeho menší část se zámkem Mirabell. 

 Advent v Drážďanech, 4.12. 2011

Naše cesta po příjezdu autobusem započala u Semperovy opery. Opera leží na náměstí přímo v jádru starého města hned vedle Zwingeru a naproti kostelu Hofkirche. Jde o překrásnou novorenesanční stavbu. Otevřena byla roku 1841 a o 28 let později vinou nehody shořela. Přesto byla znovu opravena. Nejtěžší zkouškou této stavby bylo bombardování v roce 1945.

Když se otočíme zády k opeře stojí před námi Zwinger, komplex barokních staveb. Zwinger leží v místě, kde se původně nacházelo městské opevnění, konkrétně šlo o prostor mezi vnější a vnitřní městskou zdí - tomuto prostoru se říkalo Zwinger - od toho pak pochází jméno památky. 

Zwinger představuje jednu velkou klenotnici nabitou nejcennějšími uměleckými předměty. Komplex je složen ze tří velkých budov a nádvoří. Celá soustava těchto budov původně vznikla jako palác sloužící saskému kurfiřtovi Augustovi Velikému. Podle původních plánu měla stavba sahat až k břehům řeky Labe a měla tak pokrýt celou plochu Operního náměstí. 

V roce 1945 při bombardování Drážďan byly budovy poničeny, poté však znovu zrekonstruovány a dostavěny. 

 Další zastávkou je Residenzschloss neboli Rezidenční zámek. Býval sídlem panovníků.

Od Rezidenčního zámku jsme se vydali doprava a prošli jsme kolem Taschenbergpalais, což je grand hotel. 

Vánočních trhů je v Drážďanech celkem dost. Jedny z nich jsou na náměstí Altmarkt. Zde jsme se také zastavili v nákupním centru AlrtmarktGalerie. Nákupní centrum především doporučujeme, pokud se budete chtít zahřát nebo si dojít na záchod. 

Po zahřátí v nákupním centru jsme se vydali na nejznámější nákupní třídu v Drážďanech a to Prager Strasse. Ulice je plná moderních a funkcionalisticky laděných nákupních center. 

Z Prager Strasse jsme šli kolem Kreuzkirche. Jde o barokní kostel, který stojí na místě kostela sv. Mikuláše, postaveného ve 13. století. Kreuzkirche vznikl v letech 1764 - 1800. 

Dále jsme se vydali přímo k Radnici (Rathaus). Na radnici dominuje radnická věž, která je 100,30 metrů vysoká. Na této věži stojí radniční muž pozlacený půlkilem zlata. Radniční muž je ochráncem a patronem města a svou vztyčenou rukou s roztaženými prsty zdraví všechny návštěvníky města. 

Tato věž neměla být vyšší než věž zámku, ale když na ni postavili radničního muže, rázem byla vyšší o 30 centimetrů. 

Na věž je možné vyjet výtahem. Na vyhlídkové ploše ve výšce 68 metrů je 16 soch, které jsou alegoriemi na kladné vlastnosti - dobrota, moudrost, sebeobětování, statečnost, věrnost, vytrvalost, víru, zbožnost, milosrdenctví, naději, lásku, inteligenci, bdělost, pravdu a spravedlnost. 

Odtud jsme se proploužili zpátky přes náměstí Altmarkt k vánočním trhům na nádvoří zámckého stáje Stallhof. Docela nám trvalo než se nám toto místo podařilo najít a také najít vchod. Na tyto vánoční trhy se platí vstupné. Jsou docela malé a tématicky zaměřené na středověk. 

Hned za Stallhofem stojí Freuenkirche. Jde o barkoní kostel v centru náměstí Neumarkt v samém srdci města. První kámen zde byl položen roku 1726. Jeho dramatická minulost je spojena více než cokoliv jiného se smutnou historií celého města, které se na konci druhé světové války stalo evropskou Hirošimou. Vedle tisíců lidí se chrám Panny Marie stal obětí brutálního bombardování a musel být složitě obnoven. Spojenecké letectvo zaútočilo 13. února 1945 na Drážďany a zasypalo jejich ulice tunami smrtících bomb, po kterých zbyly z mistrovských baokorních staveb jen sutiny. 

Na jeho rekonstrukci se složili lidé z dvaceti zemí světa a společně tak přispěli více než 2/3 potřebné částky 180 milionů eur. Například přispěl i německo-americký biolog, kterí věnoval na obnovu chrámu všechny peníze, které získal jako odměnu za získání Nobelovy cena za biologii. Kostel se tak stal symbolem poválečné obnovy a impulzem pro další renovace po celé Evropě.

Před kostelem Freuenkirche na náměstí Neumarkt jsou pak další vánoční trhy. 

Od náměstí Neumarkt a kostela Freuenkirche jsme pokračovali skrze další vánoční trhy k Brühlsche Terrasse. Jde o vyhlídkovou terasu, která vznikla pro rekreaci drážďanské šlchty a získala přiléhavou přezdívku "Balkon Evropy". Umístěna je ve staré části v centru města a  táhne se asi 500 metrů podél Labe. 

Přes terasu s výhledem na řeku a druhou stranu města jsme prošli kolem Hofkirche. Hofkirche je římskokatolický kostel. Postavený byl v polovině 18. století jako soukromá bazilika pro krále. V roce 1980 získal status katedrály. Jde o největší kostel v Sasku a nejspíše i nejvíce zdobený, jak venku tak zevnitř. Jeden čas byl kostel spojený mostem s královským palácem (Rezidenzschloss). V kostele je pohřbeno 49 saských králů. 

Jelikož jsme na tom časově byli celkem dobře, rozhodli jsme se přejít most a podívat se na druhou stanu města. I tady byly vánoční trhy, ale památky téměř žádné. 

Když jsme přeli most zpátky do historického centra zamířili jsme ještě do ulice Augustsstrasse kde je známý Fürstenzug neboli Knížecí průvod. Jde o nástěnný obraz složený z porcelánových kousků, největší svého druhu na světě. Dílo se nachází v uličce Augustsstrasse, která spojuje náměstí mezi kostelem Hofkirche a drážďanským zámkem. 

Průvod je dlouhý 102 metrů a složený asi z 25 tisíců malých kachlíků z míšeňského porcelánu. Čítá 35 postav knížecí a funkcionářské saské historie a 59 dalších osob - vědců, vojáků, umělců. 

Když jsme křížem krážem procestovali historickou část města, toulali jsme se jen už večerním městem a čekali na autobus, který nás odveze zpět domů. 

I přesto, že se na tomto měste velice podepsala válka probíhající v letech 1939 - 1945 a téměř na každé stavbě jsou znát její následky, jsou Drážďany moc krásné město, které stojí za návštěvu.